od Eli Ďakujeeeem...je krááásna

6. června 2009 v 21:27 | kieko |  jednorázovky

od Eli..je to krááásne tak potom dajte pls komentiiiky


Tenten pomalu otevírala oči. Měla je ještě slepené od ospalek. Ležela na nemocničním lůžku v Konožské memocnici. Na svém těle měla všude nabodané hadičky, infůzi a dávky krve, která nad ní byla pověšená v pytlíčku. Kolem ní bylo slyšet pípání přístrojů a hlasy sestřiček na chodbě.
Tenten se pomalu zvedla, ale hned ucítila ukrutnou bolest po celém těle. Na pokoji byla úplně sama.
Bleskurychle k ní přiběhla vyděšená sestřička.
,,Oh... Pane Bože! Pane doktore ona se probudila, je vzhůru!" Zakřičela a přiběhla ke stejně vyděšené Tenten. Ta se ani nestačila vzpamatovat a přiběhl k ní černovlasý doktor s kulatými brýlemi a modrou čelenkou na hlavě se znakem země ohně.
,,Jak ce cítíte milostivá slečno?" Optal se a sedl si vedle její postele na kulatou židli.
,,Co?" Mrkala Tenten nechápvě. Měla nyní rozpuštěné vlasy, takže vypadala celkem roztomile, což doktora přimělo se usmívat.
,,Ležela jste půl roku v kómatu, vzpomínáte si?" Zeptal se. Tenten věděla kdo je, dokonce kde bydlí, jak se jmenují její přátelé, pamatovala si všechno až na to, že si vůbec nepamatuje na to, co se jí stalo. Vlastně hned zaregistrovala, že je v nemocnici, zřejmě ve špatném stavu.
,,Co se stalo?" Zeptala se unaveně.
,,Byla jste na misi slečno, utrpěla jste tvrdý zásah do hlavy a upadla do bezvědomí. Nevzpomínáte si slečno?" Pověděl jí lékař.
,,Aha..." Smutila Tenten a opět si ulehla do bílých peřin.
,,A byl tu za mnou někdo?" Vrásčilo se jí čelo. Doktor se povzbudivě zasmál a mávl lhostejně rukou.
,,Témeř celá Konoha slečno, celá Konoha..." Smál se. Tenten si oddychla.
,,A byl tu za mnou Neji Hyuuga?" Ptala se dál. Doktor i zdravotní sestra se na sebe smutně podívali. Potom obrátily svoje smířené pohledy zpět na Tenten.
,,Takže ne..." Sklopila Tenten smutně víčka.
,,Za týden by jsme vás mohly pustit, jste v dobrém stavu, my půjdeme." Informoval jí doktor a společně se setřičkou odešel z Tentenina pokoje. Tenten se po jejich odchodu pustila do histerického pláče.
Neji jí ani nenavštívil, dočista se na ní vykašlal, ani se na ni nepřišel podívat, ani když byla v tak špatném stavu v kómatu. Ani potom všem co pro něj Tenten udělala, ani potom všem, jak mu dokazovala, že ho miuje. Potom všem se na ní stejně vykašlal. To dokázalo zabolet na duši...

Po týdnu skutečně Tenten opouštěla nemocnici. Bolest se s ní stále nesla, ale po fyzické stránce už byla schopná plnit i mise. A další týden už první misi dostala. Opět se svým týmem - S Gaiem, Nejim a Leem. Nejiho ale začala nenávidět, nemohla ho ani vidět, natož s ním plnit misi, ale slbila si, že soukromí nebude tahat do svých povinností a tak se s Nejiho každodenní přítomností prostě smířila.
Její první mise po dlouhém spánku začala přmo teď. Tenten stála opřená o stěnu a povídala si s Leem, který stál stejně jako ona opřený o stěnu hradeb Konohy. Společně se něčemu smáli. Gai tam už byl dlouho, ale ostatních si moc nevšímal, byl zamyšlený.Po chvíli přišel Neji.
,,Zdravím Tenten!!!" Usmál se na ní skoro neslyšně. Tenten se na něj jenom znechuceně usmála a dělala, že neexstuje.
,,Co se děje?" Zeptal se Lee.
,,Nic Lee, jen pana Hyyugu nemůžu vystát." Dívala se n Nejiho.
,,No to je dobře, že už si tady, můžeme vyrazit." Zaradoval se Gai a společně vyrazily na cestu, na misi.
Mise spočívala v tom, že tým Gai měl najít jakéhosi nájemného vraha dovést ho zpátky do Konohy.
Celá mise probíhala celkem v pohodě, Neji, Tenten, Lee a Gai byli už v polovině cesty. Lee se celou dobu smál s Tenten. Neji se ani mocnedivil,že na něj je Tenten naštvná, věděl proč, ale nemohl jí říct pravý důvod. Bál se. Jeho důvod byl totiž dost divný, ale přesto utěšující.
Po dvouch dnech došlo na setkání s týmem a vrahem, kterého mají zatknout.Tým šel zrovna okolo hustého křoví, které bylo na okraji lesa. Podlý vrah na ně vyskočil ze křoví v oněnce, že jsouto jeho náhodné oběti. Neměl ani tušení, že jsou to zrovna ti, kteří ho přišli odvíst a uvěznit.
,,Chachá, rozlučte se se životem chátro!" Vyskočil ze křoví. Všichni hned zpozorněji a uchopili své kunaie. Tenten hned vytasila svoje svitky na přivolání svých vražedných zbraní.
,,Byakugn!!!" Zaznělo od Nejiho. Leemu a Gaiovi se opět zpálily oči.
,,Síla mládí!" Ozvlose od nich.
Jejich sok je ale moc neposlouchal a se svým kuniem vyrazil ronou proti Gaiovi. Ten ho hned odkopl.
,,Vylezte chlapy!" Zakřičel chraptivým hlasem. Ze křoví se hned vyřítilo dalších pět. Okamžitě se vrhly n Leea a Nejiho, který svým Byakuganem bystře sledoval jejich chkru,která jim pomalu ale jistě docházela.
Tenten také na nic nečekala a rychle uchopila ještě pevněji svoje svitky a roztáhla je do velké délky. Za nedlouho z nich začaly vyárážet zbraně. Ty Tenten vrhaal dravě po svých nepřátelích, ale každou minutou ze křoví vyskočil další a tak se tvořila značná přesila.
Tenten byla ještě ze svého kómatu hodně vysílená a nebyla tak mrštná a bojeschopná jako ostatní. Po několika desítkách minut neúprosného zápasení začala být unavená a to nájemný vrah a jeho kumpáni vycítili. Většina z nich, že jich bylo asi třicet, se vrhli zrovna na ni.
Tenten jejich útoky održela krutě a hbitě ale každou chvílí cítila svou slabost, ba chvílemi i strach ze smrti. Ale ani to jí nevyvedlo z míry a stále byla silná jako pochvalyhodná kunoichi.
Za nějakou dobu už ale byla hodně vysílená, jenom její put sebezáchovy jí držel na nohou. Když už byla naprosto v koncích a stála nevinně a bezbranně téměř mrtvá na kamenné pěšince vrhl se proti ní jeden z mužů. V ruce svírala svůj kunai, tak pevně, že se jí potila ruka. Dívala se na něj, jakoby doufala že to on jí zachrání. I ostatní vrahouni zpozorněli a vrhly se n oslabenou, bezbrannou Tenten se svými noži a kunaii v rukách chystajíc se zabít unavenou, bezbrannou ženu, která se již nemůže bránit. Tenten ani nedoufala, že by jí zachránil někdo z jejích týmových kolegů, všichni měli dost svých problému. Jenom Neji byl dostatečně blízko a byl taky dostatečně mrštný a rychlý, aby jí zachránil, ale o jeho pomoc on nestála, ani když jí šlo o život.
Jeji přání ale nebylo vyslyšeno, páč Neji na její nenávist k němu nebral vůbec ohledy a rychle, skoro neviditelně před ní skočil a všem těm vousatým dědkům vrazil své kunaie do hrudi nebo do břicha. Rázem všichni spadly mrtvý na zem. Tenten už ale nevydržea ani stát, aby mu za jeho drzost, jak to ona viděla, pořádně dala za vyučenou. Úleva z toho, že nenadešla její poslední chvíle jí dodala slastný klid. Omdlela. Padla spíc k zemi a spala tvrdým spánkem.

Tenten pomalu probouzela oči. Byla zvyklá, že teď dlouho spí. Hned potom co si vzpoměla na poslední chvíle, kdy byla ještě vzhůru se zvedla ze země.
,,Neji!" Vykřikla. Ani nevěděla, proč vyslovila jeho jméno, proč zrovna o něj měla největší strach, proč zrovna při vzpomínce na něj a při pomyšlení že by mohl zemřít se jí podlomila málem kolena.
Z hustého porostu křoví a trávy vyezl dlouhovlasý muž. Taky Tenten svým způsobem nenáviděl, ale on věděl, že jí jenom chce nenávidět, že to, že ho nenechla, aby jí řekl, proč já ani nenavštívil, když byl v bezvědomí, ale on jí to ani nemohl říct, neměl na to odvahu. Ale nenáviděl jí a vlastně věděl, že ona nenávidí jeho. Také přemýšlel, proč jí zachránil. Proč jeho tělo instinktivně nadskočilo, při pomyšlení, že by mohal zemřít. Proč zrovna ve chvíli, kdy se k ní te vrahoun rozběhl měl neuvěřitelný vztek, z toho že by někdo Tenten ublížil. Ani on, ani ona nevědli, proč se vlastně milují i nenávidí.
,,Co je?" Zeptal se neurvale. Tenten se ulevilo. Byl v pořádku. Ale jeho tón hlasu jí cekem rozzzlobil.
,,Kde je Gai - sencei? Kde je Lee?" Zpanikařila.
,,My sme tady!" Usmíval se Lee, který vylezl spoza křoví. Tenten se hned usmála, taktéž se jí ulevilo.
,,Co se stalo?" Smála se mile.
,,Většinu jsme pozabili, bohužel," Rozvyprávěl se Gai, když si vzpoměl, kolik lidí dnes zabil.
,,Ale menšina nám utekla a slibovali, že se vrátí. Náš nájemný vrah, ten kterého máme zatknout utekl s nimi." Vzdychl smířeně Gai.
,,Aha..." Ztratil se Tenten úsměv. Doufala, že už se budou moci vrátit domů, bohužel..

Gai a jeho tým pročesávali okolí celé tři dny. Ale nenašli nic. Nic, co by nasvědčovalo tomu, že vrahové jsou přítomní někde okolo. Ale opak byl pravdou a vrhouni nebyli k nalezení.
Každý večer se museli všichni čtyři vracet do tábora s nepořízenou. Tábor si udělali uprostřed lesa na malém kousku vyšlapané trávy. Dalo se tam i ležet, takže o spánek měli postaráno.
Jednou ráno - čtvrtý den se opět ráno rozdělovali do dvojic, předchozí dva dny byli spolu Gai a Neji, Tenten a Lee, dnes se však Gai rozhodl jinak. Celou noc Gai přemýšlel o tom, že jeho tým nebude správně fungovat, když se dva jeho členové budou nenávidět. O nynějším vztahu mezi Nejim a Tenten věděl moc dobře, proto se rozhodl k radikálnímu řešení.
,,Neji, Tenten, vy dnes budete spolu." Oznámil jim hlasem plným autority. Oba dva se na sebe znechuceně podíali a potom se opět zadívali na jejich senceie. Gai na ně udělal svoje známé gesto. Ukázal palec a s vytasenými zuby v úsměvu se mu zaleskly zuby.
,,Hai!" Mohl slyšet jejich křik. Potom se společně s Leem vypařili do vzduchu a Neji zůstal s Tenten sám. Souhlasně se na sebe podívali a také mizeli v oblaku páry.
Půl dne obě dvojce pročesávaly oblast, stejně jako předchozí dny.
Odpoledne, když už do hustého lesa prosvítalo ostré slunce se zrovna Tenten a Neji, nedaleko od sebe, proháněli korunami stromů. Tenten už nějakou chvilku slyšela, jakoby se k nim někdo blížil, protože to okolo ní strašidelně šustilo, ale pozorovla Nejiho, ten by se svým aktivovaným byakuganem jistě našel, ale on se upřeně díval před sebe a nevydal ani hlásku, takže Tenten se soustředila na krajinu pod ní a na divné šustění moc nemyslela.
To se jí ale za malý okamžik vymstillo. Neji se začal chovat nervózně. Tenten během krátkého okamžiku uslyšela někde blízko ní šust letícího kunaie. Vycítla, že kunai míří přímo na ni, takže se uhla a nechala kunai prosvištět kolem ní.
,,Neji!" Okřikal ho.
,,Já vím!" Zazněla jeho odpověď.
Začal jim to oplácet a házet po nich kunaie. Tenten nemohl protože je neviděl, jenom Neji - svým byakuganem.
Když se ukázali i Tenten vytáhla svoje svitky a z nich začaly vyletávat zbraně. Tenten uchopila jednu z nich, totiž ozubenou kouli na řetězu. Máchala s ní okolo sebe a mířila na své soky jako smyslů zbavená. Ale jako dříve začala být po chvíli unavená.
,,Měli jsme si vzít vysílačky!" Zakřičela na něho, když měla volnou chvilku.
,,Hm..." Zabručel Neji téměř neslyšně.
Tenten už začali i bolet ztuhlé klouby a svaly. Stále ale ještě měla síly, aby se ubránila. Ale ani to neplatilo dlouho. Uplynulo už někoik desítek minut. Neji odrážel útoky svým juukenem. Několik svých nepřátel už zneškodnil. To samé Tenten. Tenten už skutečně ztrácel síly.
Začali jí slzet oči únavou. Její tělo chvílemi odmítalo poslouchat a pohybovat se, jak by Tenten chtěla.
Na tlustých větvích se jí už začali podlamovat kolena, ale tentokrát nesměla povolit, mohla by spadnout z velké výšky a to by jí mohlo i zabít.
Jeden z nepřátel se na ní vrhal se svým kunaiem. Tenten nemohla uhnout, nemohla se pohnout, nabírala své ztracené síly a všechny ty, které ji zbyly soustředila na to, aby stála.
Neji měl dost svých problémů, takže tentokrát jí nemohl pomoci.
Nepřítel se každou vteřinou blížil. Tenten ho viděla sice rozmazaně, ale přesto cítila,že se blíží, jak se větev chvěla čím dál více, blíže k ní. Chtěla usnout chtěla spadnout.
Neji zrovna zabil posledního ze svých nepřátel. Měl teď volné ruce, ale byl od Tenten příliš daleko.
Tenten pomalu ale jistě omdlévala. K hřejivému spánku jí pomohla i pálivá bolest na břiše.
Začalo jí hrozně pálit, bolelo to, cítila tu bolest, ale ne dlouho. Z úst jí vyhrkla krev,cítila jak se jí horké potůčky krve koulí po bradě. Jak se jí velká vlna krve valí po břiše. Jak umírá...
,,Tenten!" Ozvalo se prostorem od dlouhovlasého muže. Zpanikařil. Nikdy by si přál, aby jí viděl umírat, ale nyní, když to tak skutečně bylo se mu chtělo brečet. Necítil vztek ale lítost. Lítost v samo sebe. Až ted si uvědomil, že bez Tenten nemohl žít. Že ona byla jeho světlo, jeho láska...
Rychle se rozběhl aby jí chytil, než spadne. Tenten už na něj ale nečekala, její tělo začalo padat studeným vzduhem. Vítr začal ševelit pod tlakem jejího pádu.
Neji skočil na větev, kde ona byla do teď. Ten, co Tenten pobodal tam ještě stál s pobaveným smýchem ne tváři. Zastavil Nejiho a mířil proti němu svým kunaiem, který byl zbarený Tenteninou krví. Neji ho ale vztekle odvrátil. Zabil ho i všechny ostatní. Vztek mu dával sílu. Zbyl už jen nájemný vrah, kterého měli dopravit do Konohy, to byla jejich mise.
Seskočil z větve a fučel vzduchem za Tenten, aby jí chytil. Nakonec byl rychlejší než ona a chytil jí do náručí. Ne z povinnosti týmového partnera, ale chtěla aby žila. Tenten ještě úplně nespala, když dopadly na zem. Neji jí opatrně položil a čekal co se stane. S lítostivými oči na ní hleděl.
,,Neji... Díky." Zachraptila. Neji nadzvedl obočí díval se nechápavě.
,,Minule si mě zachránil ty, vím to, děkuju ti." Zachraptěla znova. Neji se se na ní mile usmál. S pohledem plným pochopení se jí díval do očí.
,,Neumírej..." Vytáhl ze sebe. Tenten se udivila.
,,Neumírej mi... " Zopakovaljí s větší odvahou ve tváři.
,,Nenávidim tě..." Přiznala se mu. Nejimu se výraz vůbec nezměnil.
,,Já vim..." Usmál se na ní ještě mileji.
,,Tys za mnou..." Začala se dívat na nebe. Neji jí chtěl ale všechno vysvětlit. Přidržel jí ukázováček na rtech.
,,Pššš...." Pošeptal.
,,Nepřišel jsem za tebou, protože jsem tě nemohl vidět, jak ležíš v kómatu, zbláznil bych se z toho pohledu. Nemohl jsem tě vidět na pokraji smrti, proto sem nepřišel, protože sem tě miloval..." Svěřil se jí s úsměvem.
,,,Ty mě miluješ?" Sundal jí ukázováček ze rtů, aby mohla mluvit. A zrovna mu položila tuhle otázku.
Tenten se v hlavě převrátily myšlenky, všechno viděla jinak. Opět se v ní probudil ten starý cit - láska.
,,Já tě taky miluju..." Zavřela oči upadla do spánku. Nejimu se do očí vhrkly slzy, ale zadržel je, ptozože uslyšel Gaiovo hlas.
,,Neji si to ty?" Zakřičel na něj nedůvěřivě. Neji se na něj otočil a odkryl tak Tentenino bezvládné tělo. Lee se k nim chtěl hned rozběhnot, ale Gi ho zadržel.
,,Běžte tam!" Ukázal Neji směr.
,,Nebude daleko!" Myslel tím toho, koho měli zatknout.
,,Dobře!" Odpověděl mu Gai a společně s Leem se vydaly na nájemným vrahem.

Druhý den ráno přišel Gai i Lee do tábora a v želískách drželi vraha. Tenten byla stále v bezvědomí. Neji jí totižjdonesl do tábora. Gai vydal rozkaz, že již des vyrazí do Konohy. Tenten žila. Dýchala sice pomalu, ale srdce jí bušilo.
Neji Tenten do Konohy nesl v náručích. Ani mu to nevadilo. Vrah celou dobu nedělal problémy, byl zticha.

Když konečně dorazily do Konohy Neji se vydal rovnou k nemocnici. Tam si Tenten nechali. Vraha zatkli a Gaiovi vyplatili misi. Lee také dostal nějaké to procento, jenom Neji to omítl a Tenten nemohla mluvit.
Po týdnu v nemocnici,kdy za ní Neji chodil každý den se konečně probrala. Byl polámaná a slabá, ale byla šťastná. Když jí pustili tak s Nejim byla skoro každý den.
Po nějaké chvíl ise k němu dokonce přestěhovala, protože nemohla usnout, když nebyl u ní.
Jednoho večera, když spolu leželi v posteli a Tenten už spala jí Neji probudil.
,,Zlato, teď, když se tak milujem, nechceš, no víš co..." Zazubil se.
,,Co?" Mžourala si oči.
,,No víš co..." Zubil se. Tenten už všechno došlo. Z krutým výrazem ve tváři a přihmouřenými oči na něj skočila jak smyslů zbvená, ostatně to byla ona - zbrklá Tanten...
Začaly se spolu dravě líbat a potom.... vy víte co...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Páčia sa vám moje poviedky???

ANOOOO!!!su NAjlepsie 58.5% (403)
ujde to..ale videla som uz aj ovela lepsie 28.7% (198)
humus....prestan s tým 12.8% (88)

Komentáře

1 saya14 saya14 | E-mail | 6. června 2009 v 22:16 | Reagovat

peknaaaa =D

2 sak-SB sak-SB | Web | 7. června 2009 v 7:45 | Reagovat

pěkný :-D

3 Luchia ♥Saya-chan♥_Lowíííí SB!!!♥♥♥ Luchia ♥Saya-chan♥_Lowíííí SB!!!♥♥♥ | Web | 7. června 2009 v 9:26 | Reagovat

fakt úžasná :Dmoc se ti povedla Elo!

4 Nikol-chan twoje eSBénko ♥♥♥ Nikol-chan twoje eSBénko ♥♥♥ | E-mail | Web | 7. června 2009 v 12:25 | Reagovat

túto poviedku som už čítala na jej blogu...je fakt krásna

5 mychio SB mychio SB | Web | 7. června 2009 v 13:23 | Reagovat

ahoj me eSBenko dlouho sem tu nebila ale vsechno dohanim ta povidka je super jak se mas a jak se dari blogu  :-)  :-)  :-)  :-)

6 Izabella*SB* Izabella*SB* | Web | 7. června 2009 v 14:25 | Reagovat

Pekneee  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama